Kdo byl Oktavian Kinský

V roce 1836 hrabě Oktavián Josef Kinský uspořádal u Chlumce nad Cidlinou první parforsní hon v Království českém, který byl organizován podle britských pravidel. Hrabě Kinský přivezl za tímto účelem do Čech plnokrevné koně a také smečku strakatých psů z Anglie a jako první začal nosit předepsaný červený kabát.

V roce 1842 uspořádal v okolí vesnice Lučice nedaleko Chlumce nad Cidlinou první překážkový dostih (steeplechase) v Čechách.

V roce 1843 vybudoval na loukách pod chlumeckým zámkem dostihové závodiště a o tři roky později (1847) zde zorganizoval první koňské dostihy v českých zemích, které se řídily podle pravidel anglické steeplechase. Jejich prvním vítězem se stal sám hrabě Oktavián Josef na hřebci Caesarovi z vlastního chovu Kinských.

V roce 1874 členové organizační komise „Pardubické honební společnosti“ se rozhodly zavést také nové překážkové dostihy. Její členové Max Ugarte, kníže Emil z Fürstenbergu a hrabě Oktavián Josef Kinský připravili první ročník závodu pod názvem „Velká pardubická steeplechase, který se běžel 5. listopadu 1874. V průběhu následujících let v ní zvítězili dostihový koně z chovu Kinských 1897 a 1900 (Magyarád), 1899 (Sláva), 1931 (Pohanka), 1937 (Norma) a 1966 (Nestor). Chov koní Kinských pokračoval až do roku 1948, kdy byl chlumecký hřebčín znárodněn.

Oktavián Josef Kinský (*1813 - †1896)
 
Zdenko Radslav: (*1896 - †1975)

Synovec Oktaviána Kinského, byl také vyzkoušení jezdec, a chovatel koních Kinský (jeho favorit byl Neklan). Lata Brandisová byla jeho neteř (Laty matka se narodila Kinská) a ji podporoval s koňů z jeho stáje a také s trenérem.

Po pádu Rakousko-Uhersek monarchii, byl jeden z málo šlechtic ktery se dostal ke službě nově zaniknuta Československá Republika když požádal Císařovi o povolení sloužit v armádě. Měl přirozený talent jako diplomat a také byl politické angažován ve sví době, až tak že se dostal iniciátor oba deklaraci proti nacistickou okupaci (…..). Kvůli tento důvod mu byl majetek konfiskován.

Lata Brandisová již od svého mládí milovala koně a dostihy. Jejím vzorem jí byl prastrýc Oktavián Josef Kinský (*1813 - †1896). Svůj první dostih jela v jednadvaceti letech a utrpěla při něm ošklivý pád. V roce 1921 ve Velké Chuchli zvítězila v dámských dostizích. Od roku 1926 trénovala koně u Schwarzenbergů na Orlíku a trénovala jízdu v Chlumci nad Cidlinou, kde ji podporovali Oktavián Zdenko (*1844 - †1932) a jeho syn Zdenko Radslav Kinský (*1896 - †1975). V následujícím roce 1927 se stalo něco neslýchaného – Lata Brandisová se přihlásila do dostihu Velká pardubická. Většina jezdců byli důstojníci, kteří považovali účast ženy na těžkém dostihu za nebezpečnou a proti jejich důstojnické cti. Podali protest „Československému jockey clubu“, v jehož čele stál Latin příznivec a příbuzný Zdenko Radslav Kinský. Ten se obrátil se žádostí o radu na anglický „The Jockey Club“, která proti jízdě ženy v závodu neměl námitky, bude-li mít oddělenou šatnu. V dostihu v roce 1927 třikrát spadla s koně, ale dojela do cíle jako pátá. Po přestávce nastoupila ve Velké pardubické v letech 1930-1937. Od roku 1933 jezdila na klisně Normě z chovu Kinských.

Největšího úspěchu dosáhla v roce 1937, kdy s klisnou Normou vyhrála Velkou pardubickou a stala se tak první a dosud jedinou ženou, která zvítězila ve Velkém pardubickém steeplechase.

Marie Immakulata zvaná Lata Brandisová (*1895 - †1981)